Popis
Scénář, texty písní i hudba je autorská. Hudbu neposílám, tu napsal kolega Petr Škaroupka ceskemuzikaly@seznam.cz, ale věřím, že na vyžádání ji poskytne. Vladimír Procházka
OBSAZENÍ (19 rolí)
1. KLAUN: Může být přiznaná žena v roli klauna, která je mužská jen jako funkce. Důležitá
postava, vypravěč (ka), organizátor (ka) děje i kulis, zpívá hlavní písničku. Glosuje události.
2. PRINCEZNA VERONIKA: Původ má v řeckém jménu Bereniké (Phereniké) s významem
„přinášející vítězství“,: Hezká holka temperamentní s „čertem“ v těle.
Nafrněná, rozmazlená, vyhledává jen pobavení a to i bezohledně. Dělá si bžundu z lidí a nedbá
na následky, král to musí žehlit.
3. VERONIKA ZE ZRCADLA: Stejně oblečená jako princezna Veronika.
DRAK:
3 hlavy – 3 herci
Pružná látka (pružné prostěradlo), světle zelené, v ní 3 otvory na hlavy. Tvar v podstatě do
trojúhelníku, hlavní hlava – mužská uprostřed – dozadu. Látka až na zem. (Na botách suchý zipy,
ke kterým se spodek látky připne?). Cupitá. Na hlavách jsou masky, přiléhavé čepičky ve stejné
barvě třeba s rohama (tři na různé strany). Vzadu musí mít ocas. Ocas napružit na nějakou
lehkou konstrukcí, drátěné pletivo, která drak za sebou tahá
Dvě hlavy ženy. Jedna hlava muž. Vyjde to najevo, když si dávají jména. Každá hlava mluví sama
za sebe, jen ve vypjatých okamžicích se drak sjednocuje a mluví jedním trojhlasem.
4. TLAMKA – ztělesňuje racionalitu, rozumování, povýšenost a ironii – promění se v moudrost
5. HAMKA – ztělesňuje infantilitu, romantiku a naivitu – promění se v intuici a lásku
6. ČUMEC – ztělesňuje pýchu, agresivitu, maskulinitu a ego – promění se v pokoru
7. KRÁL VLADIMÍR: Vladimír je mužské jméno slovanského původu. Vykládá se jako Vládce světa
(míru), Mocný: Starší muž s důstojným vzezřením.
8. KRÁL VLADISLAV: Vladislav je mužské jméno slovanského původu. Vykládá se jako slavný
vládou, slavící vládu: Mladý král, rytíř (Richard Gere za mlada).
9. MNICH: Měl by to být důstojný starší muž s charizmatem a životem vepsaným ve tváři.
10. DOKTOR: Starodávný úbor (alchymisty?)
11. a 12. 2 POLICISTKY: V pohádkových kostýmech ladících se scénou pohádky (vojensky s
helmou a halapartnou nebo palcátem apod.)
13., 14., a 15. KYTKY: zelené elasťáky, zelené tričko, zelené rukavice a veliký barevný klobouk.
Ještě hezčí by bylo, kdyby obličej byl jako střed květu.
16. STROM: (herec co hraje v 1. půlce doktora) hnědé elasťáky, hnědé tričko pošité květy,
hnědé rukavice. Hnědá baretka s květem.
ZRCADLO: Zvukový záznam, hlas trochu tajemný, nějak zvukařem upravený.
17. JEŽIBABA: Herečka by měla umět zpívat. Když se řekne Ježibaba, vždycky vidím Ježibabu
z Mrazíka, ale nechť se ten, kdo bude dělat kostým, vyřádí, jak chce.
18. JEŽIBABA PO FACELIFTU: Ježibaba v převtělené dívčí podobě.
19. PAPOUCH: Loutka, vycpanina, plyšák… sedící na horní hraně středové desky točny. Pro
oživení s ním může někdo mírně pohybovat, když mluví. Mluví jej herec(čka), který umí výrazně
ráčkovat. Záměrně jsem nezvolil havrana, byl by na černém pozadí špatně vidět. Ideální by byl
bílý kakadu.
I. SCÉNA
ZÁMEK a ZAHRADA
OPONA
PROLOG
KLAUN: (přiskotačí)
Hopla, hopla, hopla
Husa husu kopla
a teď mají boule
jak dělový koule.
No, co koukáte? Jste nikdy neviděli šaška? Aha, vy se doma nedíváte na zprávy,
co?
A jakpak se, lidičky, tady na zemi máte? Jako my v pohádce, že jo. Že je život
jako pohádka. Vy si nežijete jako v pohádce? To není možný. Jak se tak na vás
dívám:
Támhle vidím budoucího vodníka. Zatím je to jenom podvodník, ale jednou…
A támhle je princezna a čeká na bílého prince s černým koněm. Ten černý kůň
může být klidně malinkej ale na velký červený kapotě, že jo.
No paní, neříkejte mi, že vy nejste ježibaba. (Dívat se přitom na mladou a
hezkou dámu, abychom někoho neurazili.)
A pane, že vás včera na úřadě brali všichni čerti.
No vidíte, pohádka jako ze mlejna.
To byla jen legrace, já nechci nikoho urazit, však víte, my blázni můžeme říkat,
co nás zrovna napadne. Ale zpátky k té pohádce. Vy přece taky chcete věřit na
lásku a na to, že všechno se musí už konečně v dobré obrátit. Já tomu věřím.
Jenom tak se můžu smát. A kdybych tomu nevěřil (a), tak bych byl (a) bláznem
v blázinci a ne v pohádce.
Budu vám teď vyprávět příběh a sami posuďte: Je to pohádka? Nebo to není
pohádka?
