Popis
Osoby:
Spisovatel Jan
Poutník
Všudebyla
Mámení
Reportérka Alice
Královna Moudrost
Paní Štěstěna
Osud
Naděje
Návštěvnice 1 / Vědec 1 / Bohatství / Zpravodaj 1
Návštěvnice 2 / Vědec 2 / Moc / Zpravodaj 2
Návštěvnice 3 / Vědec 3 / Sláva / Zpravodaj 3
Anděl
Na scéně je stůl s židlí a štafle. Dále je zde cedule s letopočtem L. P. 1625 (z druhé strany je letopočet 2025). Další cedule s logem příslušné televize vždy před svým vstupem umístí na viditelné místo reportérka Alice.
Hráli jsme v kostele, pokud se hraje jinde, je třeba aby pro scénu 12. Ráj srdce byl někde umístěn kříž nebo jiný vhodný symbol.
V každé scéně u stolu sedí Jan a píše.
- Prolog
Jan: (Sedí u stolu a píše. Něco si mumlá. Dopíše, vstane, z papíru, do kterého psal čte. Během čtení potichu hraje hudba.) Jeden každý tvor, i nerozumný, přirozeně k tomu se nese, aby libé a pohodlné věci sobě liboval a jich žádostiv byl, ovšem tedy člověk, v němž rozumná jemu přistvořená moc takovou tu k dobrému pohodlnému chtivost vzbuzuje. Odkudž dávno mezi moudrými otázka byla, kde a v čem by vrch dobrého bylo, na němž by se žádost lidská stavovala, to jest jehož by dosáhna člověk myslí svou, tu odpočinouti mohl a musel, čeho víc žádati nemaje.
(Mezitím přijde Poutník, postaví se opodál a poslouchá.)
Poutník: Krásné myšlenky, opravdu krásné.
(Jan si všimne Poutníka.)
Jan: Opravdu? Líbí se ti?
Poutník: Jo, jsou to krásné myšlenky… Jen trochu…
Jan: Copak?
Poutník: Jen trochu… jak bych to řekl… hmmm…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.