(Malíř po celou dobu zůstává v rohu pódia, kde maluje svůj obraz)
(Na pódium přichází malíř s paletou v ruce, na kraji stojí prázdné plátno)

MALÍŘ: Namaluj nebe, krásná představa… Jak mám ale vystihnout barvy, kterými bych namaloval nebe? jakou zvolit techniku? Čím vystihnu nebe? Jakých barev mám jenom použít? Jak se mám já, ubohý, nicotný člověk přiblížit Božímu měřítku? Namaluj nebe, řekl mi biskup, ale jak, jak? Ať mi někdo z vás řekne jak? Které světce mám zvolit v zástupu vyvolených? Snad Benedikta, Dominika, či bratra Františka? Jak mám vůbec namalovat Boha? Štětec jako by mi tuhl v rukou. Nejsem schopný, nejsem hoden namalovat nebe….

BÁSNÍK: Drahý příteli, již dlouho Tě pozoruji a nechápu, proč jsi tak zadumán. Celý svět ti leží u nohou. Tvé obrazy se prodávají za velké peníze… Proč nemaluješ? Maluj a prodávej, když jsi žádaným. Moc přemýšlíš… Nebo jsi snad nedostal za svůj poslední obraz ještě zaplaceno?

Divadelní představení z produkce Smíchovské mládeže.

Hudbu použijte dle videa níže: